Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček informoval vládu o závažných pochybeních Ministerstva zdravotnictví a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Ministerstvo podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, rozhodování ministerstva podle něj také není v souladu s tím, jak případy odmítnutých žádostí hodnotí správní soudy. Ministerstvo podle něj navíc s ombudsmanem v poslední době nekomunikuje. MZd podle mluvčího Ondřeje Jakoba kritiku odmítá, na podněty úřadu podle něj reaguje.
„Zahájil jsem už víc než 60 šetření v případech žen, které u ministerstva neuspěly s žádostí o odškodnění. V polovině z nich se ale v posledním roce moje komunikace s ministerstvem zadrhla. Vládu jsem proto informoval, že od ledna nemám i přes urgence žádnou reakci na tři závěrečná stanoviska a čtrnáct zpráv o šetření a chybí mi i jakékoli prvotní informace o postupu ministerstva v dalších třinácti případech,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček.
Už loni na podzim ombudsman informoval, že vyřizování žádostí o odškodnění provázejí průtahy a další pochybení. Ministerstvo slíbilo nápravu, ale situace se podle ombudsmana příliš nezlepšila. „Nevyřízené jsou i žádosti podané v dubnu roku 2023. Přitom rozhodnutí má podle zákona padnout nejpozději do šedesáti dnů. Ministerstvo je tak i v několikaměsíčním prodlení a porušuje zákon,“ popsal ombudsman.
Ministerstvo průtahy podle něj omlouvá velkým množstvím žádostí, malým počtem pracovníků i tím, že žádosti obsahují chyby, a v nejednoznačných případech je potřeba odborné posouzení zdravotnické dokumentace. S tím ombudsman nesouhlasí. „Ve spisových dokumentacích stěžovatelek jsem nenalezl, že by jejich žádosti byly vadné anebo je ministerstvo považovalo za případy medicínsky složité. Odborné posouzení zdravotnické dokumentace si ministerstvo v šetřených případech nevyžádalo vůbec,“ uvedl Křeček. Vyzval také ministra zdravotnictví, aby se ženám za průtahy omluvil a zajistil vyřízení žádostí z roku 2023 v co nejkratší době.
Ombudsman upozorňuje také na problémy v hodnocení žádostí o odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví podle něj nadále trvá na zdravotnické dokumentaci jako klíčovém důkazu, a to i přesto, že soudy rozhodly jinak. Žádosti žen, které dokumentaci nemají, jsou bez podrobnějšího zkoumání odmítány.
„Zákon o odškodnění přitom připouští i další důkazy, jako jsou například svědectví, deníkové záznamy a podobné listiny. Na to v červenci upozornil i Nejvyšší správní soud. V rozsudku dokonce poprvé stanovil pravidla, jak má ministerstvo posuzovat žádosti v případech, kdy zdravotnická dokumentace neexistuje,“ uvedla právnička Milena Zmeškalová z Kanceláře ombudsmana.
Kromě toho se Městský soud v Praze opakovaně vyjádřil k náležitostem informovaného souhlasu se sterilizací. Ombudsman zdůraznil, že ministerstvo stále považuje za informované souhlasy i ty, které byly obecné a udělené těsně před porodem, což je v rozporu se zákonem. „Zjistil jsem, že ministerstvo v rozporu se zákonem i soudy považuje za informované například strojově napsané nebo předtištěné obecné souhlasy s operací bez konkrétních informací o průběhu operace a důsledcích i nevratnosti sterilizace, mnohdy udělené v časové tísni těsně před porodem“ uvedl v této souvislosti ombudsman. Takový souhlas podle veřejného ochránce práv nesplňuje podmínky legální sterilizace.
Ženy, jejichž žádosti byly zamítnuty, však mají podle ombudsmana možnost požádat o odškodnění znovu. Ministerstvo je povinno se opakovanými žádostmi zabývat, zvláště s ohledem na nově formující se judikaturu. Ombudsman upozornil, že některé opakované žádosti byly zastaveny bez řádného posouzení a vyzval k rychlejšímu a spravedlivějšímu vyřizování žádostí.
„Uvítal bych, kdyby se postupy ministerstva i rychlost vyřizování žádostí zlepšily. Odmítnutým žadatelkám i těm, které dosud o odškodnění nepožádaly vůbec, bych doporučil, aby s žádostmi neváhaly. Termín mají již jen do prvního ledna 2025,“ připomněl ombudsman.
„Odmítáme, že bychom s kanceláří Veřejného ochrance práv nekomunikovali. Zároveň odmítáme tvrzení o lpění na zdravotnické dokumentaci jako na prakticky jediném nezpochybnitelném důkazu. Ministerstvo zdravotnictví žadatelky vždy poučuje o možnostech dalších důkazů,“ uvedl mluvčí MZd. Informace jsou podle něj i na webu ministerstva.
„Ministerstvo v řízení žadatelky obsáhle poučuje o stavu řízení, o právech a povinnostech, druzích důkazních prostředků a jak je lze navrhnout. V tomto ohledu není třeba postup ministerstva nijak upravovat,“ doplnil Jakob.
O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od předloňska. Mají na to čas do konce letošního roku. Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) k 30. září 2024 dostalo 1979 žádostí o odškodnění. Vyřídilo téměř 1389, 658 obětí protiprávních sterilizací získalo odškodnění. Ministerstvo vyplatilo téměř 200 milionů korun. Na včerejší diskuzi, kterou pořádala organizace ROMEA, to řekl vrchní ředitel pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví Radek Policar.
S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se pak za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.