Potřebujete pomoc?
VOLEJTE: 211 155 505
Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po dnešním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.
K dnešnímu dni hlásí Ministerstvo zdravotnictví 2 088 přijatých žádostí, z toho 1 522 žádostí bylo vyřízeno. Kladně vyřízených žádostí je 706, dále 566 žádostí se stále řeší. Původní odhad zněl, že se o odškodnění přihlásí cca 400 osob. Některé žádosti však resort zamítnul, případně o nich nestihl rozhodnout v zákonné lhůtě do 60 dnů. „Shodli jsme se na tom, že je na místě prodloužit zákonnou lhůtu, do jaké mohou ženy žádat odškodnění za tuto křivdu. Žádostí přišlo násobně více, než kolik zákonodárce původně očekával. Nestíhali jsme je i kvůli malému počtu pracovníků vyřizovat,“ uvedl Pláteník. Doplnil, že ministerstvo ženám dluží omluvu.
Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv si opakovaně stěžovaly na nedodržování zákonné vyřizovací lhůty i na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Totéž kritizoval i veřejný ochránce práv. Podle ombudsmana Stanislava Křečka i Fukové je prodloužení lhůty nadějí pro ženy, kterým byla žádost zamítnuta či na rozhodnutí stále čekají. „Smysl by to tak mělo zejména pro ty ženy, kterým stát postavil do cesty za odškodněním velkou překážku, a to skartovanou dokumentaci,“ řekl Křeček. Jedná se podle něj přibližně o 500 zamítnutých žádostí a stovky zastavených řízení.
K žádostem by stát měl nyní přistupovat jinak díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Poskytl ministerstvu návod, jak posuzovat žádosti žen, které nemají zdravotnickou dokumentaci,“ doplnila Fuková.
„Záměrem zákona o odškodnění za nezákonné sterilizace bylo odčinit křivdu z minulosti a omluvit se za příkoří, které ovlivnilo nejen životy tisíců žen, ale i jejich rodin a blízkých. V tuto chvíli však nemají ženy rovnou šanci o odškodnění požádat. Naším cílem je, abychom dali možnost žadatelkám, které nedostanou letos rozhodnutí ministerstva, podat žádost znovu. Stejně jako další žadatelky, které mohly podat žádost vícekrát, případně ji doplnit či opravit. Celý proces správního řízení prostě trval příliš dlouho,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz.
„Velmi vítám iniciativu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a Evy Decroix, kteří dnes podali pozměňovací návrh, aby bylo možné žádat o odškodnění za protiprávní sterilizace ještě dva roky. Podporu myšlenky vyjádřil také premiér Petr Fiala už na posledním zasedání Rady pro záležitosti romské menšiny 14. listopadu 2024. A věřím, že návrh uvítá a podpoří i autorka zákona č. 297/2021 Sb. Helena Válková a opozice,“ dodává Lucie Fuková. „Tato iniciativa navazuje i na spolupráci při přijetí definice anticikanismu letos v dubnu,“ uzavírá Lucie Fuková.
Případné prodloužení vítá i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Vyřizování žádostí zejména ze začátku doprovázely velké průtahy a řada žen by se nikoli z vlastního přičinění řádného odškodnění nedočkala,“ poznamenala.
Podle Pláteníka zatím není jasné, kdy budou poslanci o prodloužení lhůty jednat. „Potřebovali bychom ale, aby novela platila od Nového roku,“ dodal. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od předloňského roku. Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun.
Účastníci dnešního jednání se shodli na tom, že by problematika odškodňování měla přejít například pod úřad vlády. „Má kapacity i znalosti na to, aby to dělal dobře,“ míní náměstek ministra. Také ombudsman dodal, že nebylo vhodné realizaci zákona svěřit ministerstvu zdravotnictví. „Musí zkoumat zdravotní podklady. Lidé je ale nemohli předložit. Ministerstvo se dostalo do velmi složité situace,“ uvedl. Zda o odškodnění bude rozhodovat někdo jiný, je předmětem dalšího jednání.
Systematické sterilizace žen zavedla směrnice tehdejšího Ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1973 stát umožnil i finanční motivaci žen. Již v roce 1978 vydala Charta 77 dokument kritizující postavení Romů ve společnosti, kde poprvé padla zmínka o sterilizacích prováděných pod nátlakem. S podezřením na nucené sterilizace, a to především romských žen, pak přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodnění už v roce 2006. V roce 2009 se pak za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.